Informace ke koronaviru

Informace ke koronaviru v souvislosti ze zaměstnanci.

Informace ke koronaviru a pracovněprávní souvislosti

Zaměstnanec nemá nařízenou karanténu, ale je zde obava, že mohl být infikován

Zaměstnanec by měl s ohledem na ustanovení § 102 odst. 1 a § 106 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatele neprodleně informovat o tom, že se vrátil z oblasti zasažené koronavirem.

Pokud zaměstnanci nebyla nařízena karanténa, ani nebyl uznán dočasně práce neschopným, lze využít tyto nástroje:

1) Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že bude práci vykonávat mimo pracoviště. Protože jde o dohodu, není povinen druhý účastník pracovněprávního vztahu přistoupit.

2) Zaměstnavatel může provést přesun v rozvržení směn a včas s tím seznámit zaměstnance, tj. 14 kalendářních dnů předem, nedohodl-li se se zaměstnancem jinak.

3) Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené. Platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Za porušení povinností na úseku dovolené může orgán inspekce práce zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).

4) Je možné, aby zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy.

5) Nedojde-li k dohodě podle bodů 1 až 4 a je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci, ale zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Informace ke koronaviru, kdy je zaměstnanec v nařízené karanténě v ČR

O nařízení karantény, rozhoduje krajské hygienické stanice nebo praktický lékař. Rozhodne-li o karanténě poskytovatel zdravotních služeb, učiní tak ve formě e-Neschopenky.

Karanténa jako překážka v práci

Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu o nařízení karantény a předpokládané době jejího trvání. Zaměstnanec předloží zaměstnavateli potvrzení  – Oznámení o nařízení karantény. Byla-li karanténa stanovena formou e-Neschopenky poskytovatelem zdravotních služeb, ověří si zaměstnavatel tuto skutečnost na e-portálu České správy sociálního zabezpečení.

Hmotné zabezpečení zaměstnance během trvání karantény

Zaměstnanec právo na náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda nekrátí. Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Následně, trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci dávka nemocenského pojištění – nemocenské vyplácená okresní správou sociálního zabezpečení.

Výkon práce během nařízené karantény

Je možné, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. V takovém případě platí, že náleží-li zaměstnanci za vykonanou práci mzda, nenáleží mu náhrady mzdy podle § 192 zákoníku práce, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského (viz § 16 zákona o nemocenském pojištění).

Nařízená karanténa a čerpání dovolené
Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené na dobu karantény, ledaže o to zaměstnanec požádá. Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena).

Informace ke koronaviru v souvislosti ze zaměstnanci. zde.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Publikováno: 24.3.2020